Kupka v datech

187123. září narozen v Opočně pod Orlickými horami jako nejstarší syn Václava Kupky a Josefy Kupkové, roz. Špačkové. Jen pár měsíců po narození se stěhují do Dobrušky, kde otec přijímá místo obecního tajemníka.

1884Kupka nastupuje do učení k sedlářskému mistrovi Josefu Šiškovi v Dobrušce. Jeho prostřednictvím objevuje spiritismus.

1888Navštěvuje hodiny kreslení u Aloise Studničky, ředitele řemeslnické školy v Jaroměři, který ho připravuje k přijímacím zkouškám na Akademii výtvarných umění v Praze.

1889–1890Je přijat na Akademii, studuje u prof. Františka Sequense. Aby se uživil dává hodiny kreslení a působí jako médium při spiritistických seancích.

1892Po ukončení studií na Akademii výtvarných umění v Praze se zapisuje na vídeňskou akademii, kterou však brzy z finančních důvodů opouští. Seznamuje se s malířem a theosofem K. W. Diefenbachem a na čas vstupuje do jeho umělecké a duchovní komunity. Stává se vegetariánem a pravidelně cvičí.

1893Pro vídeňský Kunstverein maluje obraz Poslední sen umírajícího Heina. Pozitivní ohlas mu zajistí další portrétní zakázky.

1895Cestuje do Prahy, Mnichova a Paříže, kde se usadí natrvalo. Zapíše se na Ecole des Beaux-Arts a na výtvarnou akademii Julian.

1899Navrhuje plakáty pro kabarety na Montmartru a kreslí pro časopisy Cocorico a La Plume, později také pro L’Assiette au beurre, Le Canard sauvage, Le Rire, Le Cri de Paris, Les Temps nouveaux aj. Poprvé vystavuje v Paříži na Salónu krásných umění (Salon de la Société Nationale des Beaux-Arts).

1900Účastní se Světové výstavy v Paříži, kde je mu udělena bronzová medaile.

1902Ve zvláštním vydání satirického časopisu L’Assiette au beurre s názvem „Peníze“ vychází cyklus Kupkových kreseb na stejné téma.

1904Kupka se setkává se svou budoucí ženou Eugénií Cecilií Straubovou. Dostává zakázku ilustrací vícesvazkového díla Člověk a země, které právě dopsal geograf a historik Élisée Reclus. Vycházejí dvě zvláštní čísla časopisu l’Assiette au beurre, „Náboženství“ a „Mír“ s Kupkovými ilustracemi.

1905Kupka se usazuje s Eugénie Straubovu na pařížském předměstí v Puteaux, kde zůstane až do své smrti. Jeho sousedem je Jacques Villon, u něhož se Kupka později účastní několika setkání skupiny Section d’Or. V říjnu poprvé obesílá Podzimní salón.

1912Na Podzimním salónu jsou vystavena dvě Kupkova abstraktní plátna, která vzbudí velkou pozornost kritiky – Amorfa dvoubarevná fuga a Amorfa teplá chromatika.

1914–1918Na začátku 1. světové války vstupuje do Cizinecké legie. Po propuštění se aktivně podílí na činnosti Československé kolonie ve Francii. Ihned po založení autonomní československé armády ve Francii do ní vstupuje a je jmenován poručíkem.

1923Počínaje tímto rokem a až do roku 1939 se Kupka stará o české a slovenské stipendisty v Paříži, kterým přednáší dějiny Francie a témata týkající se především francouzské kultury a civilizace. V Čechách vychází překlad jeho knihy Tvoření v umění výtvarném.

1936Spolu s A. Muchou vystavuje v Jeu de Paume v Paříži. Tři jeho obrazy jsou zařazeny do výstavy Kubismus a abstraktní umění v Muzeu moderního umění v New Yorku.

1939–1945Opouští Paříž, aby následující léta strávil v rodině své ženy v Beaugency, a téměř nemaluje.

1946V pražském spolku Mánes se koná velká retrospektiva jeho díla. Do katalogu si píše Kupka vlastní životopis. V Paříži se účastní Salonu des Réalités Nouvelles, kde bude pravidelně vystavovat až do své smrti a jehož čestným předsedou bude jmenován v roce 1956.

195724. června umírá v Puteaux.

Texty ze sborníku František Kupka – z Opočna, Dobrušky, Jaroměře a Puteaux, kterou vydal Královéhradecký kraj v roce 2008 při příležitosti mezinárodního sympozia František Kupka – Čech, Francouz, Evropan.